Poplach

Někdy probouzím se v tmách

za tónů známé melodie

srdce buší na poplach

rozhlížím se ale není vidět

Rrychlostí světla se blíží

vzduchem roznášené

pampelišek chmýří

z mého snu

Po loukách vítr srdce mé jak chmýří roznáší

když fouká ze severních stran

duše má vzhůru letí slunci blíž

aspoň na malou chvíli

podzimem ztrácím sebe

tak kousek nebe si na chvíli vzít

snadno se dolů klesá v hlubinách černého lesa

chycená do pavučin

Už týden pod peřinou

dýchám vzduch co v dlaních skrývám

hlídám poslední kout

co z tajných míst mi ještě zbývá