Od ní

1. Dům je ještě zavřený

- to nevadí, mám klíč.

A noc už má na kahánku

takže musím pryč.

Nikdo mě tu nezahlídnul

když jsem vyšel ven.

Brzo bude ráno.

Zas jdu od ní.

2. Jdu domů stejnou cestou

kterou kolikrát jsem šel.

Jsem bohatší o slib

co jsem dal a hlas se mi chvěl.

Že až teď přijdu domů,

svoji ženu probudím.

Až zeptá se mně odkud jdu.

Že řeknu od ní.

R: Tvůj náramek dnes neschovám,

a nechám si i klíč, co házel jsem

ti vždy do schránky spodní.

Tvé stopy dneska nesmažu,

jí klidně řeknu "Křič".

Prostě mě tu máš.

Já jdu od ní.

3. V hlavě pořád probírám

ten svůj slib včerejší.

Rytmus rázných kroků

je stále volnější...

Naší ulicí táhnu jen

jak vlastní stín.

Mám říct čtyři slova:

Já jdu od ní.

R: Ten náramek je pořád těžší,

v kapse pálí klíč.

Vrátím obojí do schránky spodní.

Míval jsem vždy pevnou vůli,

teď je vůle pryč.

To nedokážu říct:

"Já jdu od ní".