Vlaková balada

Koupil jsem lístky v druhý třídě,

pro Tebe plátek na čtení.

Zas dál ví bůh co přijde.

V kupé jen houstne mlčení.

Jestlipak víš, co ve mně kvasí?

Vtom přišel k nám ajznbón.

Řek nám to on a bez grimasy

co dávno znám, co cejtím sám:

Už nejezdi dál, jsme na konečný,

nač bys tu stál, jseš přebytečný

a místenka tvá už neplatí.

Hospodu máš hned za tratí.

Rázně jsem vstal a vyšel z vlaku,

v ruce jen svůj bágl měl.

Láska je pryč, prostě se zpakuj,

jak říkal on, ten ajznbón:

Už nejezdi dál, jsme na konečný,

nač bys tu stál, jseš přebytečný

a místenka tvá už neplatí.

Hospodu máš hned za tratí.

Už nejezdi dál, jsme na konečný,

nač bys tu stál, jseš přebytečný.

Za chvilku vás už rozpojej

a nezbejvá čas, děj se co děj.

Už nejezdi dál, jsme na konečný,

nač bys tu stál, jseš přebytečný

a místenka tvá už neplatí.

Hospodu máš hned za tratí.