Blaník

1. Dvě šňůry bílejch patníků tiše běží kolem blatníků,

motor vrčí hůř než unavenej pes.

Dvě šňůry bílejch patníků jako perleť na mém hmatníku,

svítí na cestu a já si pustím jazz.

R: S hudbou to zvládnu, stress nebo trému, zvládnu i žízeň, zvládnu hlad,

i auto mi jezdí bez problému, když v rádiu začnou Chattanogoo hrát.

Ale dvě šňůry bílejch patníků, ty mně vedou zpátky k Blaníku,

tehle kopec, ten už od mládí mám rád.

2. Dvě šňůry bílejch patníků a já mířím domů k Medníku,

jenže pořád slyším starý chorál znít.

Dvě šňůry bílejch patníků, ty mně vedou zpátky k Blaníku,

slyším cinkot meče o rezavý štít.

R:

mezihra: doprovod jako sloka

R:

+ tenhle kopec, ten už od mládí mám rád, no vážně rád.