Knihovnická

1. Vypadám vážně srandovně,

C7

pět let už dělám v knihovně,

a je to vážně velký šok,

řadit furt stejný katalog,

vědět, že za pět-deset let

dostanu třídu T-9

a vůbec nic se nezmění,

ani ty knížky k půjčení.

R: Už jsem si zvyk', už jsem si zvyk',

jsem knihovník, jsem knihovník.

2. Ve studovně a čítárně

jak v poloprázdné kavárně

jsem číšník bez peněženky,

nabízím cizí myšlenky,

studentky jsou neodbytné,

nedají žádné spropitné,

mávají na mě culíky,

mé čárky do statistiky.

R:

3. A lidé tak, jak přichází,

mívají různé dotazy:

kdo je to ten a kým byl ten,

co je to fénix a co fén,

ve slovnících od A do Z

seřazený mám tenhle svět,

zde máte papír, račte psát,

mí malí polykači dat.

R:

4. Unavený a ospalý,

jak se tak toulám regály,

zpaměti znám už MDT,

dobrý den, co si přejete,

ona chce něco o lásce,

má fotku Korna v průkazce,

je krásná jako Artemis

a já jsem v koncích se svým pis.

R:

5. Vypadám vážně srandovně,

pět let jsem dělal v knihovně

a celých dlouhých pět let

marně jsem hledal odpověď

a pátral po kartotékách,

ta čtenářka už nečeká,

venku se s jiným objímá,

a mě ten problém zajímá.

R: Jak velí zvyk, jak velí zvyk,

jsem přece správný knihovník.