Litanie u konce století

Ami Emi

Těch mrtvých mužů v mrtvé trávě,

těch sirotků a vdov,

té krve k jeho větší slávě,

Ami E7

těch slov,

těch bůžků, bohyní a bohů,

těch smolnic na ulicích měst,

těch proroků na každém rohu,

těch gest.

Pane můj na výsostech, pane nejvyšší,

pane můj, copak nevidíš a neslyšíš,

pane můj, slepý Bože můj ...

Té lživé lůzy v pancéřových vozech,

těch morových sloupů a morových ran,

těch znamení zla na obloze,

těch vran,

těch žlutých hvězd a pruhovaných šatů,

těch provazů a gilotin,

těch malých dírek do kabátů,

těch vin.

Pane můj na výsostech, pane nejvyšší,

pane můj, copak nevidíš a neslyšíš,

pane můj, hluchý Bože můj ...

Těch studní zasypaných v písku,

těch zabloudilých karavan,

těch pomníků a obelisků,

těch bran,

těch zlatých lejn ze zlatých telat,

těch mrtvých vedle jícnů jam,

té bázně, co činit a dělat

sám.

Pane můj na výsostech, pane nejvyšší,

pane můj, copak nevidíš a neslyšíš,

pane můj, mrtvý Bože můj ...