Lyrics Jaromír Nohavica

Jaromír Nohavica

Natáh jsem sadu nových strun

1. Natáh jsem sadu nových strun

Gmaj7

Made in Hungary

na svoji starou kytaru.

Z prasátka vybral pár korun,

naleštil radary,

a učesal se postaru.

Jirkovi zavolal jsem zda má čas,

Gmaj7

a on mi slíbil,

Emi A7

určitě přijedu,

dejme si sraz v šest U koliby.

Do klopy rekrutské košile

jsem vetkl kvítka svlačce,

život je perpetuum mobile,

točí se jako Dvanáct na houpačce

R: Na trati Těšín-Přerov-Kolín-Praha-Plzeň,

na trati kterou zpaměti znám,

bez platné jízdenky a jedním vrzem

s kytarou a sám.

Na trati plné výkopů

vracejí se prošlé scénky,

ty copaté i ty bez copů,

ty s myšlenkou i bez myšlenky.

2. V Přerově vlak se přepřahá,

za okny mrholí,

je to pár let co jsem tu hrál.

Schází mi dávná odvaha

porvat se s kýmkoli,

co se však týče chuti tu mám dál.

V kupé tři kluci, patnáct šestnáct let,

na kytaru hrají,

že až mě zítra ráno v pět,

šíleně u toho hulákají.

Je mi jako bych byl u cíle,

myslel jsem za rok a přišlo to už dneska,

život je perpetuum mobile,

kulatá černá LP deska.

R:

3. Kdybych měl talent na rozum,

kdybych se nemýlil,

žít žilo by se snadněji.

Jdu podél řeky k přívozům,

brody se ztratily,

já neztrácím však naději.

Jestliže nedojedu čert to vem,

abych se styděl,

přichází revizor,

jó takových jsem v životě už viděl.

A hoši hulákají zběsile,

že když nás brali za vojáky,

život je perpetuum mobile

a jede stejně rychle jak ty vlaky.

R: