V tom roce pitomém

V tom roce pitomém, kdy přišlo příměří,

seděli pod stromem opilí žoldnéři,

opilí žoldnéři, prý tuze nábožní,

smažili k večeři karase na rožni.

A co teď, žoldnéři, co vlastně umíte ?

Zabít a udeřit, obírat zabité ?!

Ládovat kanóny a kecat o právu,

rozdupat zákony, vykonat popravu

Pít krev jak upíři, lámat a drtit,

zabít a zamířit ve jménu smrti,

kurvit se s kurvama a chlastat kvas,

těmahle rukama polámat vaz.

Je konec pranice, špatně jdou obchody,

namísto žranice udice do vody,

sedíte pod stromem, myslíte na grešli

v tom roce pitomém, kdy války odešly.

A co teď, žoldnéři, co bude s vámi,

bušíte do dveří, jste ovečkami,

bušíte na branky, že někdo přijde

nenechat beránky zahynout v bídě.

Beránku-žoldnéři, z ruky krev kape ti,

nikdo ti nevěří, jsi navždy prokletý.

Je konec pranice, ale, ať ztratím,

chcete-li zabít se navzájem,

platím ..