Ďábel

Tu zlou story, co zazpívám, mi říkal kamarád,

já mu nevěřil ani podruhé, ale může se to stát.

Na samotě v horách žili táta a syn

osmnáct let v míru, než barvou jeřabin

vyrudla krví zem a v jeden den se život zastavil,

život pro oba, žádná náhoda, jen stín stromů je skryl.

Smíření navěky a bohům do oken zabušili najednou

a kdo byl spokojen? Ďábel, ďábel, hó, hó ...

Tak jednou koně osedlal a do města se hnal,

tam koupil sůl a v salónu si jednu režnou dal.

Byla tam ženská, co mu hlavu zmámila,

že pojede do hor s ním mu tenkrát slíbila.

Vyrudla krví zem ...

Pak syn to poznal na kůži, jak chutná žárlivost,

až jeden den mu povídá, mám toho, táto, dost.

Zezadu vystřelil a snad by ještě žil,

jenže on žhavou hlaveň k spánku přiložil.

Vyrudla krví zem ...