Náhodou

1. Potloukám se bez cíle a nevím sám, najdu ty chvíle

opuštěný v šedých ulicích

Kytaru svou mám dávno rozladěnou se svou duší zaslepenou

si povídám

R: Jen jednou si tak vzít, co bylo dřív, co spláchl déšť

s podzimem neumřít a svůj úděl dopít to sám jsem nikdy neuměl

2. Ráno vytáhlo opratě rádio zpívalo v náladě

přede mnou se šklebí další den

S unuděnou tváří mě doprovází pracovní nostalgické září

zase dál

R:

3. Náhodou začíná pondělí náhodou nikdo nic nezmění

nezbude nám víc, než zas nic

Na kabát mně zlehka mrholí na křižovatkách semafory spí

tak jako dřív

R:

4. Kamelot prodává večerník na záskok, prý se mu syn žení

zaplatím, pomalu odcházím

Nikdo si mě vůbec nevšímá ani ta hezká blondýna

co stála opodál