Smečka

1. Už táhnou hejna holubic se zelenými křídly

a klecí zbylo věru víc než snů, jež v duši sídlí,

[: po čtvrtstoletí mlčení a půlstoletí strachu,

svou troufalostí zděšeni, plijeme na papachu. :]

2. Déšť padá na sloup morový a zamořenou révu,

už táhnou koně kovoví z Augiášových chlévů,

[: a není, kdo by vykydal, vždyť rádci samozvaní

si pěstí staré zvyky dál a kradou, lžou a žvaní. :]

3. Jak ustrašení šakali po dvacet roků hnití

my trpělivě čekali, až vlci budou sytí,

[: už táhne smečka nažraná do tajgy hluchoněmé,

my, čekajíce na hrana, teď o kosti se rveme. :]