Pistáciová

1. Za mostem v úzké ulici je krámek z dálky vonící,

když trable mám se stolicí, jdu tam,

potom, snad z úcty k tradici, klobásu dám si s hořčicí

zelenou jak tři vodníci, a čekám, ach jo.

R: Ty jsi má pistáciová, úplně celá, celičká pistáciová,

nádherně pistáciová, hm hm, pistáciová.

2. Ne vždycky jídám dobroty, častěji žvejkám flákoty,

s trávením mám pak trampoty a tiše vzdychám,

když doktor stojí za vraty, cítím už klystýr, no, a ty

upadáš přitom v záchvaty a voláš, ach jo.

R:

3. Už dobře je to dvacet let, vždycky, když přijdeš na oběd,

nezapomeneš si přivonět a často vzdycháš,

a já, květinka nevinná, ještě než začne hostina,

kápnu ti rtuti do vína a pak si počkám.

R: Budeš má pistáciová, úplně celičká pistáciová,

famózně pistáciová, hm hm, pistáciová.