Vyznání citově vyprahlé jalovice

Má máma stála v boxu dvacet pět,

toužila po lásce ve věku tří let,

až jednou přišel za ní mladý inseminátor,

lásky novátor.

R: Jé, tou krávou, krávou chci se stát

a svůj první litr mlíka státu dát,

až přijde den, kdy z pastvin zavolá mě známý hlas,

krávou chci se stát.

Inseminátor zaved' trubičku

a nedal mámě ani hubičku,

ta z toho ihned měla oblíbený mindráky,

no případ pro tři Plzáky.

Kráčela jsem pak osudu vstříc,

i když pravej táta měl o dvě nohy víc,

přes tenhle drobnej pokles přijali mě u stáda

a žiju si - no paráda.

R: Jé, tou krávou...

Stávám nyní v boxu dvacet pět,

nevím, co je hlad, žízeň ani sm„d,

už dávno za sebou mám mladá léta telecí

a v lásce chci být nad věcí.

Mám jen touhu stát se maminkou,

přítomnost bejčka není podmínkou,

nežli mít na padesát švagrových jen ve stádě,

tak dám přednost náhradě.

R: Jé, tou krávou... (2x)