Zbylo pár starých přátel

1. Zase jeden den, slunce sešlo do přízemí,

přes prach za oknem bílou hlavu zlatí,

úsměv po mandlích se u kalendáře ztrácí,

statistika dnů v žití minulých.

R: Zbylo pár starých přátel z dávno prošlých let,

čas malíř, v obličeji obraz stáří,

čelo je přeorané pole, vrásek změť,

ukáže, že se blíží září,

oheň se z oka ztratil, prázdnota a šeď,

zdalipak touhy došly naplnění,

v parcích a po hospodách zkouší svou paměť,

mluví, a přece jsou jak němí.

2. Na Nový rok pár přání, co už nepohladí,

kolik je kdo stár, v duchu spočítá,

vnuků pět či šest a bůhví, kde jsou mladí,

pár fotek zežloutlých, s tím nostalgický stesk.

R: