Íkaros

Hmi

Písek pálí do nohou

v prachu cest a žáru poledním

mít tak křídla a letět výš.

Hmi

Kolik touhy létání

kolik pádů bolestných

ještě pivo, dám si pivo a pak poletím.

Hmi

R: A nevnímám pokřivený ruce pradávných proroků

jak píšou krví na pergamen.

Ten, kdo křídla z vosku má, už nedoletí.

A tak hledám sebe sám, v kamenech,

stromů stoletých se ptám.

Nikdo neodpoví, oči slepých vidí víc.

Srdce v šátku svázaný

v oběť bohům předkládám,

ještě buší, chce letět výš.

Očím sluncem spáleným

další sklenku nalévám

ještě pivo, dám si pivo a pak poletím.

R: