Magdaléna

Je ráno Magdaléno, vstaň už musíte jít,

zástup bílej s knězem čeká, ano své musíš říct.

Je to dávno Magdaléno, marně vzpomínáš,

na jeho smutný čelo, které v srdci máš.

R: Ó Magdaléno, neznáš ho či znáš,

ó Magdaléno marně vzpomínáš.

To ráno Magdaléno otec hlas má zlý,

prý pošpinil tvé jméno, patří katovi.

V bohatství Magdaléno divné mravy jsou,

žádnej chudej za bohatou, nesmí za láskou.

R:

Je ráno Magdaléno, vstaň už musíte jít,

zástup bílej s knězem čeká, ano své musíš říct.

Bohatý Magdaléno vykoupí tvou čest,

tvé srdce usmrceno v prachu cesty jest.

R: Ó Magdaléno, neznáš ho či znáš,

ó Magdaléno marně vzpomínáš.

Ó Magdaléno, neznáš mě či znáš,

ó Magdaléno sama zůstáváš.