Rozjímání

Jak mám zapomenout na tu válku ostrou jak dýka

oči zaslzený, krutej úsměv vítězů a katů a katů

Meč s ostřím nabroušeným tiše stíná smích malejch dětí

očka rozzářený, jenom v prázdno věčnosti mění

matkám opilým vínem další nabízí pilulky snění

zlato rozžhavený, krutej úsměv vítězů a katů a katů

Jak mám zapomenout, jak tam leží krev utíká ranou

oči bezmocně hledí, jak tu ďábel obcuje s pannou

tělo jak bělostná pláň, ještě se brání, sílu už nemá

peklo si bere svou daň, tahle dívka byla má žena

jak mám zapomenout krutej úsměv vítězů a katů.

Tisíce umučených, jak Kristus z kříže vlévají sílu

jen mají už jinou tvář, jiný jméno a jinou víru.

Hrobky se otvírají, myšlenky věků vstávají z prachu

předzvěsti astrologů nesou jak válku proroctví strachu

nesmíte zapomenout!