Hovnivál

pod křišťálovým lustrem v mramorové hale vyčkávám

jak pacient pod narkózou na operačním sále usínám

bankovní úředníci studují všechny mé mínusy

v hrobovém tichu mizím za za-zaprášené fíkusy

bylo pondělí a mně už docházely síly

bylo pondělí a já jsem myslel na neděli

v květinovém patře srkám kávu zdarma z kelímku

bledé tváře nesou zprávu: Už to bude! Ještě chvilinku !

je mi to jasný - hlavního manažera srazil motýl

pak se mu přetrhla tkanička a ještě nedorazil

a tak se trochu stydím že cítím jen vztek ale nemůžu jinak a ani nechci !

jsem jako brouk hovnivál který si svou kuličku valí vztekle dál

a mezi orchidejema stála nehybně papundeklová rodina

v životní velikosti jako vzor životního štěstí

Žena - Skuhra, která nezávidí, jen když spí

a chlápek s knírem snící o pustým ostrově a base piva

oba s křečovitýma úsměvama oba ve značkových teplákách

svý děti svírají v objetí jak záchranný kruh

a mně už pomalu dochází vzduch ...

bylo pondělí a mně už docházely síly

bylo pondělí a já jsem myslel na neděli

konečně zazněl gong a na displeji zablikal můj kód

ale já jsem seděl bez pohnutí a zuřivě čuměl na špičky bot

pak jsem vypad' ven a šel jsem domů podél jiných bank a obchodů

cestou jsem ti koupil malej kaktus velkou pizzu a pistácie k tomu !

a tak se trochu stydím že cítím jen lásku ale nemůžu jinak a ani nechci !

jsem jako brouk hovnivál který si svou kuličku valí s láskou dál