Elektrický valčík

Ami E7

1. Jednoho letního večera na návsi pod starou lípou

Ami

hostinský Antonín Kučera vyvalil soudeček s pípou,

nebylo to posvícení, nebyla to neděle,

v naší obci mezi kopci plnily se korbele.

R: Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud,

byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud,

střídavý, střídavý, silný elektrický proud,

střídavý, střídavý, zkrátka elektrický proud.

Rec: A nyní, kdo tu všechno byl:

okresní a krajský inspektor, hasičský a recitační sbor,

poblíže obecní váhy, tříčlenná delegace z Prahy,

zástupci nedaleké posádky pod vedením poručíka Vosátky,

početná družina montérů, jeden z nich pomýšlel na dceru

sedláka Krušiny, dále krojované družiny,

alegorické vozy, italský zmrzlinář Antonio Cosi

na motocyklu Indián, a svatý Jan, z kamene vytesán.

R:

2. Na stránkách obecní kroniky ozdobným písmem je psáno:

tento den pro zdejší rolníky znamenal po noci ráno,

budeme žít jako v Praze, všude samé vedení,

jedna fáze, druhá fáze, třetí pěkně vedle ní.

R:

Rec: Z projevu inženýra Maliny, zástupce Elektrických podniků:

vážení občané, vzácní hosté, s elektřinou je to prosté:

od pantáty vedou dráty do žárovky nade vraty,

odtud proud se přelévá do stodoly, do chléva,

při krátkém spojení dvou drátů dochází k takzvanému zkratu,

kdo má pojistky námi předepsané, tomu se při zkratu nic

nestane,

kdo si tam nastrká hřebíky, vyhoří a začne od píky.

Do každé rodiny elektrické hodiny!

R: