Když tě zítra nepotkám

kápo 2 (v D dur)

Mockrát v noci bdím

a rád se kochám tvojí krásou,

ve svém snu ztracená,

tak světlo zhasínám a nechávám tě spát.

Pak mě náhle napadá,

co když zítra nevzbudím se,

zda věříš v lásku mou,

mé city jasné jsou, jak mám tě rád.

R: Když tě zítra nepotkám,

možná někdo vyřídí ti,

že v mém srdci neklidném,

dneska jako před týdnem, jenom tebe mám.

Když se můj čas naplní,

ty tu zůstaneš jen s vírou,

že jen tobě lásku dám a jen tebe v mysli mám,

když tě zítra nepotkám.

Někdy vstávám s obavou,

že mé city málo vnímáš,

že nejsem připraven

vyplnit každý tvůj sen, co dávno znám.

Teď chtěl bych najevo ti dát,

co jsem sám si v duchu slíbil,

že ti řeknu každý den

jsi jen mým životem, dokud tu šanci mám.

R: Když tě zítra nepotkám...

+ Jestli ten, kdo není sám, sílu dá tvým myšlenkám,

když tě zítra nepotkám.