Hvězdopad

Trávou i kamením, bosí i obutí,

táhnou znamení smutných labutí.

Na tváři máš pihy, dárek léta a ještě jako trochu nevěříš,

|: že najednou jsme všichni stejní, ze stejného světa,

jak zázrakem když do strun lehce udeříš :|

Je půlnoc a oblohou, srpnový hvězdopad,

dívej jak za vodou se snáší do zahrad.

Zůstalo nám na dva prsty vína, všechno už se řeklo, všechno víš,

|: někdo půjde spát a někdo pro někoho zpívá,

možná touhle chvílí máme k sobě blíž. :|

Trávou i kamením, krajinou slunečnic,

táhnou znavení po cestách létavic.

Suché listy do copu ti splétám, málo vína zbývá k dopití,

|: Mohelnický zvon už hlásí, je tu konec léta

a pavouci si štěstí táhnou do sítí. :|

… suché listy do copu ti vplétám, cestou plnou bílých oblázků,

|: Mohelnický zvon už hlásí, je tu konec léta,

poskládaný z malých, něžných obrázků :|