Malá víla

1. Hledám malou vílu, bloudím, ztrácím sílu,

kolikrát už jsem to málem vzdal,

ale pak si řeknu: co když se někde skrývá,

ani nevím, kdo všechno se mi smál,

jenom věřím, že je malá víla.

2. V lesích nebo v horách, v městech, na dědinách,

koně mít, tak bych ho klidně štval

z půlnoci až třeba do svítání,

koně mít, tak ostruhy a cval

a nedbat na to, že se třeba zraní.

R: Víc a víc je těch, co řeknou:"Blázne, víly nejsou,

doma seď, vždyť dávno všechno máš,"

ale večer potom do tmy světla reflektorů blýsknou

a vsadím se, že každý z nás je lhář.

3. Vzadu tiše stojí, křehká, až to bolí,

jako dítě oči zvědavý

a já nemám na to, abych jí slzy slíbal

a zahodil svý písně ohraný,

asi bych ji stejně neuhlídal.

R: + a vsadím se, že každý z nás je lhář ...