Vesnický chasník

Jsem poslední z těch, co dávali všanc, duši i tvář a měli svůj glanc,

jsem vesnický chasník co chránil svůj klid a bláhově věřil hůř nemůže být.

Řekli mi pojď je čas změnit svět, ztracené sny k nám připlují zpět.

Tak jsem se sbalil a uvěřil rád, že pod novou fanglí vrátí se řád.

R: Palce mi koukají z rozbitých bot, prošel jsem hory i nejeden brod,

jsem plný šrámů a bolavých ran, ale za co se peru už si nevzpomínám.

Zima je dlouhá a v létě ten hic, zas někdo buší do okenic,

abych řek´ pravdu už je mi to fuk, zlomil jsem šípy a zahodil luk.

Teď tady leží víra a čest a malý anděl co stál u mých cest, 

řeka má barvu jak rezavý pluh a v maskáčích z kvérem jde po nebi Bůh.