O to jde

Mdlé slunce černobílé zklidní denní chvat

bytu klec začne škrtit jako had

zase otec tiše chrápe v kouři tvrdých spart

matka sotva chápe že syn je syt rad

Blátem nudy klouzají tak týdny

a v nich frenetickým rytmem spěchu zní dny

někde za zdí drtí tony synthezér

vesmír hlásí se ti pulsem ionosfér

Chceš dál do nových sfér, bez berlí bez pověr

chceš dál a chtít bys měl - vždyť o to jde, o to jde

Mdlé slunce černobílé zírá mrtvou tmou

na strop přibit nejsi sto se hnout

a někde za zdí dál se valí rock'n'roll

v kráterech kosmických už lávy ohňů vřou

Chceš dál do nových sfér, bez berlí bez pověr

chceš dál a chtít bys měl - vždyť o to jde, o to jde

o to jde, o to jde, o to jde, o to jde