Lyrics Adam Mišík

Adam Mišík

Neony

Snad smíříš se s tím,

že žárlím a sám

už nedovedu po nocích se toulat.

Mé já je teď tvým,

dík nám dneska vím,

co je důvěra a nekonečnej soulad.

Jdem září neonů,

máš příchuť citrónů.

K zemi se snášíš,

opouštíš souhvězdí.

S lehkostí v krocích

přinášíš nocí

svítání.

Zábrany ztrácíš,

vesmír nám závidí.

Komety v břiše

probouzí tiše

líbání.

Ve mně se ztrácíš.

Jen zůstaň dál svou,

tak dokonalou.

Mě nenapadá nic, co bych rád změnil.

Sviť dál černou tmou,

ten žár v sobě máš,

tvůj úsměv moje písně okořenil.

Jdem září neonů,

máš příchuť citrónů.

K zemi se snášíš,

opouštíš souhvězdí.

S lehkostí v krocích

přinášíš nocí

svítání.

Zábrany ztrácíš,

vesmír nám závidí.

Komety v břiše

probouzí tiše

líbání.

Sviť mi tmou,

zůstaň svou,

sviť mi tmou,

zůstań mou

K zemi se snášíš,

opouštíš souhvězdí.

S lehkostí v krocích

přinášíš nocí

svítání.

Zábrany ztrácíš,

vesmír nám závidí.

Komety v břiše

probouzí tiše

líbání.

Zůstaň svou,

sviť mi tmou,

zůstaň svou-ou-ou,

já neumim bejt sám.

Co tě znám,

všechno mám,

všechno září, splývá,

s láskou kráčím vstříc

neonům.