Antonín

Náhle nebe setmělo

Potemnil se čas

Z radosti moc nezbylo

Klid vystřídal třas

Zemřel člověk, co se smál

Nad životem svým

Všechnu radost rozdával

Náhlým pocestným

Nanana...

Kdo ho jenom ponese

Když nikoho nemá

Šel sám jednou po lese

Nevrátil se k nám

Nanana...