Dokola

jak je to možný

co se to stalo

že srdce mé mlčí

o našich nadějích

jak je to možný

tolik lásky nás to stálo

a přece přišly slzy

unesly nás v peřejích

jak je to možný

snad se mi to jen zdálo

a ráno čeká

na mé probuzení

jsme dva nevinní

na útěku

co překračují

jednu dlouhou řeku

co teče dokola dokola dokola

kolem nás a není cesty zpět

dokola dokola dokola

jednou milovat podruhé nenávidět

dokola dokola dokola

když lásce dojdou slova přestane působit

dokola dokola dokola

je uměním na světě žít

řeka smutku

a nenávisti

nikdo nás

najednou nejistí

před utonutím

ztracením se

před uklouznutím

na kluzké římse

jsme tu sami

opuštění

světem zmatení

bez znamení

rozpůlení

na dvě osoby v těle

do slova

do písmene

dokola dokola dokola

kolem nás a není cesty zpět

dokola dokola dokola

jednou milovat podruhé nenávidět

dokola dokola dokola

když lásce dojdou slova přestane působit

dokola dokola dokola

je uměním na světě žít

dokola dokola dokola

lá lá lá lá lá