Marie

Nad naší domovinou od rána zní Mariin pláč

ruce spíná modlitbou za syna,

co do hor se hnal

bije zvon a nad farou souhvězdí Orion bdí

tiše zpívá heligon tesknou písní

Jako bouře bez koní,

když utichá za hranou

siločar

jako tón,

když v těle spí a nehybná noc nemá

svůj tvar

Lidé jdou, jdou s pietou, za ní tam,

na údolí skal

dají sílu překlenout hluboký Mariin žal

Točíme se v kruzích, syna na rukou máš

láska je čistá voda, do srdce chycená

každý na své pouti, víra neumírá

narodíme se znova na konci světa

Světlo a stín, dřevěný trám se starým

barokním obrazem

žije, příběh, který znám,

o jedné z tisice žen

Točíme se v kruzích, syna na rukou máš

láska je čistá voda, do srdce chycená

každý na své pouti, víra neumírá

narodíme se znova na konci světa

Točíme se v kruzích

láska je čitá voda

do srdce chycená

Každý na své pouti

narodíme se znova na konci světa