Temná zákoutí

Ztrácíš se v žáru,

to já jsem Tvůj soud,

já jsem klíč od Tvých pout,

soudím bez taláru

ty, co chtějí odmítnout!

Znáš jádro sváru,

já žhavě chtěl kout, teď křič, než jak troud

tu shoříš bez poháru,

tak bolí klopýtnout!

Znám temná zákoutí,

kde se mísí pravda s lží,

kde za drobných pár

Ti šašek i král ze slin jed osuší.

Já znám temná zákoutí,

kde Tě vzkřísí, zrak zamlží

a za drobných pár

pošlou do spirál

jejich pravd a retuší.

Ztrácíš se v žáru,

podívej - dým

už stoupá, ty s ním,

nečekej na famfáru,

když lháři hrají prim!

Spoutána u stožáru,

sama jak stín,

Ty hloupá, Tvůj klín

Tě vhání do mých spárů,

Tvé "ne" - nejhorší z vin!

Znám temná zákoutí,

kde se mísí pravda s lží,

kde za drobných pár

Ti šašek i král ze slin jed osuší.

Já znám temná zákoutí,

kde Tě vzkřísí, zrak zamlží

a za drobných pár

pošlou do spirál

jejich pravd a retuší.

Tichem se ptáš,

nic neříkáš,

výčitky vzdálený.

Tichem se ptáš,

nenaříkáš

Tvý sny jsou spálený.

Znám temná zákoutí,

kde se mísí pravda s lží,

kde za drobných pár

Ti šašek i král ze slin jed osuší.

Já znám temná zákoutí,

kde Tě vzkřísí, zrak zamlží

a za drobných pár

pošlou do spirál

jejich pravd a retuší.

Znám temná zákoutí,

kde se mísí pravda s lží,

kde za drobných pár

Ti šašek i král ze slin jed osuší.

Já znám temná zákoutí,

kde Tě vzkřísí, zrak zamlží

a za drobných pár

pošlou do spirál

jejich pravd a retuší.