Pohlazení

1. Počítáš znova jak týdny jdou

věty jsou slova, někdy i lžou

ty čekáš lásku snad tisíc dní

přináší vrásku dlouhé trápení.

2. Co mně to říkáš, běž radši dál

a proč se svlíkáš, já se tě bál

zapomeň na mě, na moji tvář

požaluj mámě že jsem velký lhář.

R: Máš něžný pláč

dobře víš co jsem zač

znáš prázdná slova, samotu dní.

Vzdává se den

přišla noc, dlouhý sen

ještě čekáš než jdeš spát pohlazení.

3. Jsi ještě dítě, všechno chceš mít

neurazí tě můj věčný klid

tak málo stačí a mění se svět

tak to není k pláči, pár hloupých vět.