Všední den

1. Ráno stoupá mlha, slunce procitá,

na stole voní káva rozlitá,

tvůj dech, tvé tělo patří vzpomínkám,

nechci víc už bez tebe dál spát.

2. Neustále vidím ve svých myšlenkách

všechny hezké chvíle při těch nočních hrách,

ty dlouhé noci pro mne byly vším,

sám zůstávám, o lásce jenom sním.

R: Proč vše krásné musí odejít,

s tebou já se nechtěl rozejít,

je to známá neznámá,

musíme to takhle všechno brát.

3. Lásky jsou krátké, někdy záhadné,

jenom se štěstím žít je nesnadné,

každej si svou cestu hledá sám,

všední den teď světu otvírám.

R: Proč vše krásné musí odejít,

s tebou já se nechtěl rozejít,

je to známá neznámá,

musíme to takhle všechno brát.