Dva havrani

1. Když jsem se z pole vracela,

dva havrany jsem slyšela,

jak jeden druhého se ptá:

[: kdo dneska večeři nám dá? :]

2. Ten první k druhému se otočil

a černým křídlem cestu naznačil,

krhavým zrakem k lesu hleděl

[: a takto jemu odpověděl: :]

3. "Za starým náspem, v trávě schoulený

tam leží rytíř v boji raněný,

a nikdo neví, že umírá,

[: jen jeho kůň a jeho milá." :]

4. "Jeho kůň dávno po lesích běhá

a jeho milá už jiného má,

už pro nás bude dosti místa,

[: hostina naše už se chystá." :]

5. "Na jeho bílé tváře usednem

a jeho modré oči vyklovem,

a až se masa nasytíme,

[: z vlasů si hnízdo postavíme." :]