Kovář

1. Švarný mladý kovář si mě namlouvá,

že prý si ho mám vzít, tak mně přemlouvá,

lásku mi vyznává, všechno co má mi slíbí

já chtěla bych s ním jít, on se mně líbí.

2. Kampak však odešel můj chlapec milý,

modrooký, snědý kovář rozmilý?

Každý den vyhlížím až u mých dveří zaklepá,

jistě na mě myslí, na mou lásku čeká.

3. Však divné zvěsti jdou, městem se šíří,

že můj milý jinou má, ven z města míří,

s jinou pryč odchází, prý svatbu s ní už chystá,

pro falešnou lásku ať ho Pán Bůh ztrestá.

4. Cožpak jsi zapomněl, žes u mě spával,

že jsi v mé komůrce se mnou líhával?

Jak jsi mi sliboval, že zůstaneš mi věrný,

však Bůh tě potrestá, ty kováři černý.