Postůj i teď jako král

Na tvý cestě životem ti schází

Taky trochu poznat beznaděj

Jak vidíš, dlouho ti nevychází

Lhát krásou, co je na prodej

Nic divnýho, že jsem tě opustil

Nic divnýho, že jsem teď sám

I když mluvím, tak jako bych ti měl co říct

Postůj i teď jako král

V naší lásce bylo příliš frází

K pošetilosti máš světa kraj

K tobě mluvit jako když hrách se hází

A kromě prachů nemáš vo ničem šajn

Říkáš, že jsem byl pitomej

Že jsi mě proto nakopla

Jen po dvou nohách obcházím svět

A pro svý pomluvy nohy neprohraj

Tím, čím kdo zachází, také schází

Ty jsi tenkrát řekla, že si pustíš plyn

Vím docela jistě, co ti schází

Ve tvé duši po kráse je jenom stín

Dnes nemáš komu o mně vyprávět

Já z nudy zklamání nikomu nedal

Jen po dvou nohách vobcházím svět

A pro svý pomluvy nohy neprohraj

Nemusíš poslouchat, co mě trýzní

Můžeš si vysnít sluneční kraj

O tvým životě je sto padesát písní

Ty sama vem život do dlaní a o něj hraj

Uvidíš, všichni ti uvěří

Poznají, co vidím v tvých očích teď i já

I když mluvím jako bych ti měl co říct

Postůj i teď jako král

Nepovídej stromům o své tísni

Jen větru odpověď svou strom dá

Nesvěřuj se květům se svou žízní

Jen krása tu pije a ta tvá už uvadá

Až setkáme se, stáří nám ruku podá

Vohlídnem se, kam odešla slova

I když mluvím jako bych ti měl co říct

Postůj i teď jako král