Když se maj tři rádi

Na kolenou pýcha klečí rázem v koutě vzdáleným,

ještě hledáš sílu - ta ti mává.

Co tě znám, tak prvně brečíš, já ti věřím stále míň,

lásky zbylo málo, to se stává.

Tak dej, tak dej - dávej, dávej!

Nic nechceš ztrácet, jenom brát.

Tak dej, tak dej - vzbuď se, vstávej!

Co měl jsem, stačil jsem ti dát.

Já tě vážně už neposlouchám,

půjdu dál a sám.

Já tě vážně už neposlouchám,

půjdu sám a rád.

To se stává, marná sláva, smál jsem se dřív příhodám

- jeden, druhý, třetí maj se rádi.

Napadá tě spousta řečí, z knížek větši scény znám,

kvůli mně si, lásko nenič mládí.

Tak dej, tak dej - dávej, dávej!

Nic nechceš ztrácet, jenom brát.

Tak dej, tak dej - vzbuď se, vstávej!

Co měl jsem, stačil jsem ti dát.

Já tě vážně už neposlouchám,

půjdu dál a sám.

Já tě vážně už neposlouchám,

půjdu sám a rád.

Tak dej, tak dej - dávej, dávej!

Nic nechceš ztrácet, jenom brát.

Tak dej, tak dej - vzbuď se, vstávej!

Co měl jsem, stačil jsem ti dát.

Tak dej, tak dej - dávej, dávej!

Nic nechceš ztrácet, jenom brát.

Tak dej, tak dej - vzbuď se, vstávej!

Co měl jsem, stačil jsem ti dát.

Já tě vážně už neposlouchám,

půjdu dál a sám.

Já tě vážně už neposlouchám,

půjdu sám a rád.