Manekýna

Nóbl párty prochází v sexy prádle oděná,

celým tělem, celou duší svou něžný rány rozdává.

Další show tu dneska má, na plakátech její tvář,

kdoví kolik pánů v klouboucích nešťastnými udělá.

Červenej a mokrej žár světel krásku zakrývá,

naučeným krokem, kterej znáš, kolem svůdně proplouvá.

Není tady jediná - jenže jedinou se zdá,

zatím totiž netuší, jak umí bejt sláva zlá.

Manekýnou se stát, tisíce nocí nejít spát,

manekýnou tak být, ve světě věčnejch hádek žít.

Manekýnou se stát, tisíce nocí nejít spát,

manekýnou tak být, ve světě věčnejch hádek žít.

Možná se svou náturou tuhle práci bude chtít,

jenže až jí vrásky zůstanou, pak se musí odejít.

Je to svízel, ale prý těch pár let to zaplatí,

proč však žádná nevidí, jak rychle mládí odletí.

Manekýnou se stát, tisíce nocí nejít spát,

manekýnou tak být, ve světě věčnejch hádek žít.

Manekýnou se stát, tisíce nocí nejít spát,

manekýnou tak být, ve světě věčnejch hádek žít.

Manekýnou se stát, tisíce nocí nejít spát,

manekýnou tak být, ve světě věčnejch hádek žít.

Manekýnou se stát, tisíce nocí nejít spát,

manekýnou tak být, ve světě věčnejch hádek žít.