Na kolenou klečet nebudu

Co ti vadí, má milá?

Co te, lásko, pálí?

Kde jsi včera chodila?

Lidi se mi smáli.

S prázdnou touhou vstáváš i usínáš,

chvíli pouhou zdáš se má,

tak pojď, buď svá, ne zlá.

Na kolenou klečet nebudu,

skály klečet nedovedou.

Zapomeň a nech to osudu,

možná příště, možná jednou...

Co tě bolí, má milá?

Kdo tě ve snách svádí?

Kam bys v noci chodila?

Měli jsme se rádi.

S pláčem vstáváš, s pláčem i usínáš,

žárlíš, váháš, ptáš se dál,

jak žít, kam jít, s kým spát?

Na kolenou klečet nebudu,

skály klečet nedovedou.

Zapomeň a nech to osudu,

možná příště, možná jednou...

Co ti vadí, má milá?

Co te, lásko, pálí?

Kde jsi včera chodila?

Lidi se mi smáli.

S pláčem vstáváš, s pláčem i usínáš,

žárlíš, váháš, ptáš se dál,

jak žít, kam jít, s kým spát?

Na kolenou klečet nebudu,

skály klečet nedovedou.

Zapomeň a nech to osudu,

možná příště, možná jednou...

Na kolenou klečet nebudu,

skály klečet nedovedou.

Zapomeň a nech to osudu,

možná příště, možná jednou...

Na kolenou klečet nebudu,

skály klečet nedovedou.

Zapomeň a nech to osudu,

možná příště, možná jednou...