Větrná růže

Poslouchej…

Šeptá…

Vítr se stáčí sem k nám…

Píseň dávnou šeptá.

Tak vlídnou-zní v ní:“Jsem Tvůj“

Tak mírnou, tak mou.

Blízkou.

Láska je přítel.

Koupu se v ní s Tebou.

Na proudech touhy, hřbetech vln, pod pěnou.

Vítr tiše zpívá, že smím být její proud.

Naslouchat písním, co zní hladinou.

HLADINOU

Hmmm…HLADINOU

Vítr tiše zpívá, že smíme být její proud.

Naše láska právě zní hladinou…

Hladinou dnů a týdnů života nás dvou.

Míjí den za dnem.

A Bůh ví, kam až jdou.

Vítr Ti zpívá, že smíš být její proud

Když tichá píseň zní Tvou krajinou…

KRAJINOU