Mezi řádky

Hádal mezi řádky,

ten kdo zkoušel číst,

z tvý dlaně tam a zpátky

a nebyl ničím jist.

Bývá osud vratký,

říkal prozatím,

tvý vlaky dávno jely,

jízdenky neplatí.

Stává se nejednou,

že do tmy nevidíš,

že slova, která tu zněla,

jsou prach a jenom skrýš.

Že se ti těžko vzdává,

a těžko odchází,

to z tvojí ruky hádám,

z tvých čar a nesnází.

Že mnohé splácíš málem,

někdy se může zdát,

ať chudý, nebo králem,

pořád se učíš hrát.