Dolů k nám

1. Odrazem chytám pramínky Tvých hovorů, jsou světlé, veselé.

Polibky u výklenků v mezipatrech životů, jeden jako druhý.

Pošťáky straší v tabákovém přítmí,

a po zábradlí sjíždí dolů k nám, dolů k nám.

2. Barevná povídání, hledá v kapse drobné a lásku po kopcích.

Veršíky v památníku od někoho opsané, jeden jako druhý.

Zpívají, to, co na jazyk přichází,

je to slyšet až sem dolů k nám, dolů k nám.

3. Procházíš kolem jako chodí lidé okolo cizích neštěstí.

Otázky se kladou nikdo je neprosí, jedna jako druhá.

Dětská vzpomínání na pouťová procesí,

konfety z nebe hází dolů k nám, dolů k nám.

4. Budem' se míjet až na věky v ulicích, nikdo je o nic neprosí.

Já paměť ztrácím a Ty běháš po kopcích, jeden jako druhý.

Nenech si vzít i to poslední,

tak, prosím, nechoď dolů k nám, dolů k nám.