Mikuláš

1. Ten, o kterém zpívám, má postavení,

uléhá do čerstvých růží,

vybaven hračkami k pobavení,

vyvázne se zdravou kůží.

R1: Peníze vymáhá podvodník, jemu se předem platí,

dětem šel hubovat soused Mikuláš a dva čerti parohatí.

Ti najednou ho obstoupí a začnou na nože brát.

2. Kdo bude vítěz, kdo poražený,

pečlivě každý si hlídá,

on ty svý tři zuby vyražený,

oni zas, co odpovídá.

R2: Když se jim přece jen postaví, chystají barvu z peří,

on si však žádá i vysvětlení, a tak ženou ho ode dveří.

A najednou zas obstoupí a začnou na nože brát.

3. Tma někdy nebývá dobrotivá,

ti, kdo v ní jsou, tak to chápou,

obavy před sebou každý skrývá

jak city před nevlastním tátou.

R3: Zoufalý sjedná si příměří v koutě a na kolenou

pod sebe schová svůj vlastní stín v téhle hře na honěnou.

Probůh, ať mě nechají, a nezačnou na nože brát...

4. Teď už nás ani smrt nerozdělí,

s jinými karty si míchá,

ten dopis nechtěl být posmutnělý,

čertík mi do něho dýchá.

R4: Peníze vymáhá podvodník, jemu se předem platí,

ale otvírat, když zvoní Mikuláš, lumpům se nevyplatí,

čerti najednou vás obstoupí a začnou na nože brát...