Rituál

1. Tak si boty zout

a tátův protektorát plášť

zapomenout jako klobouk ve křoví,

přes chodbu si voní vepřový,

bytem vedou dráty trolejí,

noční expres vyjel z kolejí.

2. Je to rituál

polévek a každodenních ztrát,

malou domů, zvonkohra u dveří,

čeká na něj potmě s večeří,

nebe, peklo, oheň, plamen, žár,

rozečtenej detektivní škvár.

R: Za vlnou vlna se valí,

noční motýl záclonou zachichotá,

křídla má bledý a polámaný

tou hlučnou samotou.

3. Projdou Václavák,

v peněžence lístky do kina

zapomenout jako klobouk ve křoví,

na zmrzlinu loví kovový,

|: sladkej život z pátý řady Svět :|

4. Hladí její tvář,

slovy si pohazují o chodník,

malou domů Třešňovou ulicí,

v oknech zase šetřej' municí,

suchý klapot zastavil jak čas,

já je vidím, vidím vlastně nás.

R: