Pasáček Souček

Plíce psům,

ledviny, játra, srdce na oheň,

a maso do hospody,

nebesům těžko svět stavěn na roveň,

ale míra se vždy hodí.

Beránka cár visí z ohradníku,

slunečný zář a v nebi kotva otazníků

kotevním lanem zraněn na zápěstích

jako psi táhnem ránem po náměstích.

Mít k sobě blíž než ruce

než ruce žebrákovy,

můj Bože slyš co slovy nevypovím.

Máš v srdci tmu jak v džezvě s vroucí kávou

a jen rytmus zbude svět

když smrt zavrtí hlavou

Jenom rytmus

v němž chví se hvězdné reje

máš v srdci tmu, co nikdy nevyleješ.

Slunečný zář

a pár nealk do kelímku

svět mění tvar a chybí divák pro vzpomínku.

Pasáčků pár jen blouzní u ohýnku

svět mění tvar a přímka škrtá polopřímku.

Můj Bože slyš,

co slovy nevypovím

mít k sobě blíž

než ruce farářovy.

Červený mák roste ze šlépěje

je v srdcích tma, co nikdy nevylejem.

Plíce psům,

ledviny, játra, srdce na oheň,

a maso do hospody,

nebesům těžko svět stavěn na roveň,

ale míra se vždy hodí.