Pendulum

To radši budu dál mlátit prázdnou slámu,

než abych dny přežvykoval jako vůl,

jasně, že máš pravdu, že jen zase

rozbiju si tlamu a časem

budu mezi svými proti sobě sám

jako červ na dně řásně

v hřbetu mořský houby

jak v plotě kůl

jako novorozenec v keři šeříku

Zase jen rozbiju si zuby

o nepřesnou větu,

že jsem se chlubil světu cizím peřím

Že se moc vznáším

jak Baron Prášil

na vlastních koulích

který visej z Foucaultova kyvadla

Zem se mě snaží setřást jako býk

pevně se zdržím za madla

za hrdla lahví a ohbí úsměvů

jen abych nebyl

jen abych nebyl

jako vy

To radši budu dál mlátit prázdnou slámu,

než abych dny přežvykoval jako vůl,

jasně, že máš pravdu, že jen zase rozbiju si zuby,

že jsem se moc chlubil cizím peřím

toho, kdo stojí opodál

a na koho ne z cela pevně věřím

a stejně si jeho peří do srdce zabodám

jako když zdobíš ikebanu

ale já i kdybych chtěl tak stejně nepřestanu

protože se bojím, zbabělej mám strach

přežvykovat dny jak slámu a neztrácet se ve hvězdách

:Tak radši držím noci pevně v bocích

a v pase je lámu a jediný, co mě teď mrzí je,

že tě zklamu a že ti jednou budu jedno

a že to jednou bude brzy.:

Nevím, proč je tělo často

rychlejší než duše,

i když je duše zkušenější a

možná právě proto,

možná právě proto,

motám se ulicemi jak zbloudilý foton,

snažím se dostat k jádru věci,

ale ani tam už nejsi.

Jak by to zpíval Novotňák

- už přeci nejsme velcí

nebo tak nějak, já nevím,

mě šel spíš vždycky bohužel macatej patos

než čerstvej závan ironie,

ale co teď na tom,

ať žije, ať žije

proč si nepřipíjet

černým škodolibým vínem,

který se line z pípy jako rouno

mě se to líbí, mě se to snad líbí

dokola dělat stejný chyby?

Alespoň v něčem neumět couvnout.

Toulat se černým vyhnanstvím noci,

který je daleko širší než Sibiř,

dokola dělat stejný chyby,

jasně, že máš ve všem pravdu

i v tom, že se takhle jednou v noci ztratím,

ale já musím zkusit tu noc přejít,

musím v ní někde zpopelnit svou lásku,

než se v mně zvrátí,

než v chladném žáru dne sám zuhelnatím.

:Že se moc vznáším

jak Baron Prášil

na vlastních koulích

který visej z Foucaultova kyvadla

Zem se mě snaží setřást jako býk

pevně se zdržím za madla

za hrdla lahví a ohbí úsměvů

jako bych nebyl jako vy:

A proč piješ ?

Protože se stydím.

A proč se stydíš, stydíš, stydíš?

Protože piju,piju,piju.

A proč piješ, piješ,piješ, piješ, piješ, piješ ?

Protože se stydím, stydím, stydím, stydím, stydím, ..

A proč se stydíš, stydíš, stydíš, stydíš,stydíš, stydíš, stydíš?

Protože piju! Protože...