Lyrics Černý Mirek

Černý Mirek

Čaroděj Koloděj

Čarodějka Chvějka, která se touhou po vdávání chvěje

dosud prý nepotkala čaroděje Koloděje

ten žije v lesním podzemí – sám jako krtek

a dokonce ho neobjevil ani Václav Čtvrtek

a protože známe čarodějku chvějku i její spády

– byl by pokoj, kdybych je dal dohromady,

možná, že ani neví a mé rady si bude cenit

konečně: každý chlap se dřív nebo pozdějc chce ženit.

Potkal jsem ho v lese právě si nesl hřib

zasmál se: hm čarodějka Chvějka to není můj typ

ta řeč, kterou užívá když zaklíná

– mým uším divně zní vždyť je to čarodějština

jsem taky čaroděj a vyznám se ve všech tajích

– dobře vím, že žiju v českých krajích

tak místo hadů sbírám v lese dříví před zimou

a potom u kamen se bavím s kouzly s češtinou.

Například: jestliže mladá žena je mladice,

tak silná musí být silnice

když se brání – bránice, a když je rovná – rovnice

a jestliže mnoho soch je sousoší, pak tedy mnoho žen – soužení,

a to není všechno znám toho více,

ženský rod vzniká i koncovkou -ice.

od slova krab je to krabice,

z čepu je čepice, ze slepce – slepice,

z jalovce – jalovice, palce – palice,

ze slunečníku – slunečnice, z rovníku – rovnice,

poledník – polednice, ručník – ručnice,

oběžník – oběžnice a zimník – zimnice.

Jojo. málokdo se v tom vyzná jako já,

ženský rod vzniká i koncovkou -a.

kos – kosa, patron – patrona, rým – rýma,

Váh – váha, Nor – nora, lup – lupa,

kýl – kýla, vír – víra.

Když člověk přemýšlí, hned všechno jde

i třeba pohrát si s příponou -e.

Mandl – mandle, vůl – vůle, Brusel – brusle, datel - datle.

Řekl jsem: mluvíš jako učebnice,

jenomže koncovky nejsou jen E – A a ICE.

Což takhle rošťák a roštěnka?

chvíli přemýšlel, nabral sil

a pak mě lavinou slov zavalil:

kopr – kopretina, mandarin – mandarinka,

herec – herka, růženec – Růženka,

jedlík – jedle, orient – orientace.

Duch – duchna, stud – studna, pes – psina,

vdova po Norovi je ponorka, po četníkovi – početnice,

manželka kata je Katka a jejich děti kaťata.

A potom – málokdo má zdání o časování a skloňování.

Jablko, tyblko, onblko, myblko, vyblko, oniblko.

Fibych, Fibys, Fiby, Fibychom, Fibyste, Fiby,

zeměkoule, ztebekoule, zněhokoule,

znáskoule, zváskoule, znichkoule

město, tobě sto, jemu sto, nám sto, vám sto, jim sto.

A pokud ti to něco říká, v četině je i matematika.

Např: Netopýr je bruttopýr minus tarapýr,

stožár je dvěstěžár dělený dvěma,

nebo třicetižár krát dvě plus čtyřicetižár.

Stodola je dvacetidola na druhou mínus třistadola.

Třinec je osminec bez pětince,

a sedmikráska – polovina čtrnáctikrásky.

Hm, tak to by snad stačilo, víc už ti pro dnešek nepovím,

s těmi slovy se chystal zmizet za křovím.

V té chvíli zaslechl jsem z hlouby lesa cupy cupy dup

a čarodějka Chvějka stála tam co statný dub.

Povídá: čaroději Koloději, já nejsem tvůj typ

– čaruj si jak chceš, já to stejně umím líp.

Marně se pokoušít schovávat se za houštinou,

teď si nepomůžeš ani tou češtinou.

Udělám [: hihichi uááá a další do sbírky :]