Ježíš byl venkovan /Jesus was a country boy/

Není to tak dávno, jako by to bylo předloni,

co za mnou přišel syn, jestli mám čas a jestli bych s ním šel.

A ještě než jsme přešli náves povídá:

"Víš, ve škole se mi všichni smějí, ať dělám co bych chtěl.

Proč nebydlíme ve městě. Tam by mi bylo mnohem líp.

Patřil bych mezi ně a nebyl věčně sám.

Takhle snad neznají ani moje jméno.

Pro všechny jsem jen tenhle venkovan."

Vzal jsem ho kolem ramen a říkám:

"Chlapče, proč by ti tyhle řeči vadily.

Jenom si vzpomeň, že právě na vsi přišli na svět

ti největší lidé, co tímhle světem chodili."

Vždyť jsou to právě oráči, pastýři, honáci a kočí

kdo od pradávna dlouhé stovky let

svým potem všechny lidi živí.

Z venkova byl i náš první prezident.

Vesnickej kluk byl taky první člověk,

kterej do měsíčního prachu stopy vryl

a z chalupy je i pan primář, co tě před rokem vyléčil.

Ale především před všemi, kdo kdy prošli časem,

je tu ten, který všechny vidí, jak tebe tak mě.

Rozdává víru, naději a sílu

ten narodil se v chlévě, v jeslích na seně.

Ježíš byl venkovan a nikdy nikdo jej nepřekonal

v našich duších žije stále, stále dál, dál, dál

i když Ježíš byl jen venkovan.

Z mýho kluka je dnes velkej chlap

od naší procházky utekla spousta dní

a když mu někdo řekne, že je ze vsi

s úsměvem odpoví: "No, to je bezvadný".

Protože i Ježíš byl jen venkovan

a nikdy nikdo jej nepřekonal

v našich duších žije stále, stále dál, dál, dál

i když Ježíš byl jen venkovan.

Ježíš byl venkovan a nikdy nikdo jej nepřekonal

v našich duších žije stále, stále dál, dál, dál

i když Ježíš byl jen venkovan.

Ježíš byl venkovan a nikdy nikdo jej nepřekonal

v našich duších žije stále, stále dál, dál, dál

i když Ježíš byl jen venkovan.