Předvečer mého pokračování

V předvečer mého pokračování mi prolétlo hlavou,

jak to asi vypadalo tehdy, dávno, v předvečer před dávnými léty.

Spatřil jsem jiného muže v předvečer jeho pokračování.

A napadlo mě, jestli také jemu bloudily hlavou podobné myšlenky,

protože časně ráno druhého dne jsem tady byl já a zítra ráno tady budeš ty.

A jednou v předvečer svého pokračování se možná také ohlédneš.

Ohlédneš se za dlouhou řadou dní prohřátých sluncem,

orosených pláčem, za dny naplněnými láskou

a jistě se budeš ptát jestli podobný předvečer ještě někdy přijde.

Vybavíš si knížky, své hračky, starosti se školou,

vzpomeneš na své kamarády a holky.

Chvíli mi budeš vyčítat, občas se rozteskníš

a jednou se zastavíš stejně jako já.

Stejně jako můj otec a jeho otec a otec jeho otce

a ani ty si neuvědomíš, že přichází předvečer tvého pokračování.