Starý psi, malý děti a velký plzeňský

Zeptal se: "Kolik myslíš, že mi je?"

A dřív než jsem stih něco říct,

řek: "Chlapče, bude mi osmdesát,

ani ne za měsíc."

Seděl jsem v baru nad Brnem

a druhou whisky pil,

když tenhle chlapík podivnej

se u mě zastavil.

V celým tom velkým lokálu

jsem byl jenom já a on,

číšník tlachal v kuchyni

s černovlasou bardámou.

Né že by se dovolil,

prostě k mýmu stolku spad,

a že chce velký plzeňský

hned začal vyřvávat.

Když se číšník došoural,

hned mu v očích začlo hrát,

když se napil, skoro zasvítil,

a začal povídat:

"Na světě jsou jen tři věci,

pro který stojí za to žít:

starý psi, a malý děti,

a velký plzeňský.

Ženský se staraj jen vo sebe,

a mužský jdou kolem jen tak,

a přátelé se vytratí,

když zjistí, že ti ujel vlak."

Řek mi: "Já to všechno vyzkoušel.

Dnes vím, že všechny krásy pozemský

jsou jen starý psi, a malý děti,

a velký plzeňský.

Starej pes tě miluje,

i když děláš hlouposti,

malý děti chrání Bůh

před zlem a krutostí,

a když je člověk v nesnázích,

a neví kam a s kým,

jsou tu starý psi, a malý děti,

a velký plzeňský."

Víc moudrosti než celej svět

měl ve svým obočí.

Dopil pivo a prostě jen řek,

že si vodskočí.

Když zmizel, rychle zapsal jsem

si jeho moudrý poselství

o starejch psech, a malejch dětech,

a velkým plzeňským.

Potom jsem jenom v hotelu,

z okna svýho pokoje

viděl, jak sbírá drobný,

co jsem nechal na stole,

a tuhle noc se mými sny

nemíhaly ženský,

ale starý psi, a malý děti,

a velký plzeňský.