Rozprodáno

Krásný den rozstonal

když svůj díl snů rozprodal

svůj díl snů

o malém slunečním dnu

který chtěl být dnem jeho dnů

Býval náš náš náš, jen se smál

věřil jim, nám, všem, květinám

černý mrak jen zbyl

a těžký déšť zavlažil

nový sen mít víc, nežli měl

A pak dál dál dál neviděl

zůstal sám sám sám a neslyšel

a tak měl co chtěl

zlatou klec a těžké sny

a s tím dál dál dál životem šel

Jdou cesty jdou, co je v nás

co je v nás, kdo to ví, kdo to ví

cesty jdou dál dál dál dál

žádná z nich ho nevede k nám

uprostřed lidí zůstává sám