Půjdem spolu

Půjdem spolu, dívko moje, spát,

o hvězdách ti budu povídat.

Svět je velkej, já budu tvůj král

a ty snář, co jsem si tolik přál.

Na víčka ti padá, padá spánek,

tiše usínáš,

já však nespím, obcházím tvůj zámek

z peřin, jak tvůj pláč, jak tvůj pláč.

Ráno smutný, musím, lásko, jít,

odcházím a ty se budeš mít.

Kolik tváří na tebe září,

když se kolem sebe podíváš.

Ale osud lidí každý sám řídí,

tak se holka snaž,

první psaní v srdci vyzvání,

vždyť si vzpomínáš, vzpomínáš.

Já však nespím, ty se vysmíváš,

jiného už dlouho možná máš,

člověk cítí, že se ho štítí,

dívka, s kterou chodil z lásky spát.

Ale žádný řád není napořád,

Dobré musíš vzít,

Až tě potká v životě smůla,

klidně holka přijď, klidně přijď.

Potom půjdem spolu zase, dívko spát,

o hvězdách ti budu povídat,

svět je velkej, já budu tvůj král

a ty snář, co jsem si tolik přál...